Nádorové onemocnění vzniká na základě různých faktorů.
Nejzásadnějšími jsou věk, genetické zatížení (predispozice) a vystavení (expozice) vnějším vlivům.
Průměrný věk lidí ve vyspělých zemích se stále zvyšuje. Otázkou je, jak vysoká je kvalita vyššího věku – stáří. Je přirozené, že se buňky lidského těla opotřebovávají a regenerace ve vyšším věku není dostatečná. Tělo se již nezvládá bránit a samo zničit buňky, které se poškodí a změní ve zhoubné (maligní). Nádorové onemocnění je, díky tomu, 3. na žebříčku důvodů úmrtí. Organismus v lepší kondici se dovede lépe a déle regenerovat a bránit. Proto je vhodné, začít s prevencí nádorových onemocnění již v mládí, maximálně středním věku.
Proces rozvoje nádorového onemocnění probíhá v několika stupních, časově různě dlouhých.
Volné radikály
- vzniku zhoubných nádorových onemocnění se účastní poškození buněk například volnými radikály. Ty způsobují tzv. oxidační stres, což znamená, že buňka je zatížena škodlivinami z okolního prostředí tak, že její regenerační a obranné schopnosti již nestačí zvrátit proces poškození.
- Výživa podstatnou měrou ovlivňuje výskyt nádorů. Avšak zjistit, které složky potravy působí u člověka podpůrně nebo naopak podporují vznik nádoru je obtížné. Nádor vzniká mnoho let, složení stravy je komplexní, stravovací návyky se časem mění a genetická vnímavost vůči karcinogenním látkám je nejednotná. Vznik diagnostikovatelného nádoru může mít mnoho předstupňů. Výživa může tento proces v různých fázích ovlivňovat, složky výživy mohou vznik určitých orgánových tumorů podporovat, ale také je mohou chránit.
Látky, které mohou způsobit rozvoj
nádorového onemocnění se nazývají karcinogeny. Ve stravě mohou být obsažené nejčastěji ve formě
- aflatoxinů
- nitrosaminů
- polycyklických aromatických uhlovodíků
- heterocyklických aminů
- akrylamidů
Cílem prevence rakoviny stravou je dodat dostatek ochranných látek potravinami a dosáhnout tak rovnováhy mezi poškozením a opravami buňky.
Toho lze dosáhnout konzumací potravin s přívodem :
- antioxidačních látek
- fytoprotektivních látek, tzv fytochemikáliemi – karotenoidy, flavonoidy, flavonoidy antokyany – červená a modrá barviva, fytáty, kumaroly, terpeny, lignany, izothiokyanáty…
- enzymů, speciálních proteinů (např. glutathionu)