Lepek (neboli gluten) je bílkovina obsažená v obilí, která způsobuje celistvost a strukturu pečiva. Je škodlivá pro osoby, které tuto látku nesnášejí.
Dnes je moderní uvádět, že lepek lidskému organismu škodí, že ho nedokáže trávit. Z toho mají vznikat zažívací obtíže, obezita, skoro všechny nemoci, včetně rakoviny. Důvodem má být výrazně vyšší obsah lepku ve šlechtěném obilí i nadměrné konzumace bílé mouky v pečivu, těstovinách, omáčkách a jinde. Lepek je součástí stabilizátorů různých potravin a lze ho najít i v přirozeně bezlepkových produktech.
Tyto teorie nemají klinicky podložená opodstatnění. Mohou mít empirickou hodnotu. Nesnášenlivost lepku se v populaci vyskytovala vždy. Je pravdou, že lepek se ve stravě vyskytuje více než například před sto lety, protože jsou potraviny snadno dostupné. S častěji se vyskytující oslabenou imunitou může jít ruku v ruce i zvýšená citlivost k lepku. Je otázkou, zda výskyt onemocnění kde se lepek musí vylučovat, v populaci doopravdy stoupá nebo zda je jen lepší a častější diagnostika.
To, že by lepek „zalepoval“ střevní stěnu a bránil vstřebávání ostatních živin, průduchy pronikal do krve a způsoboval onemocnění od neinfekčního kašle až po nádorová onemocnění je z fyziologického hlediska nesmysl. Pokud jedinec nedokáže lepek správně štěpit, vzniklé fragmenty mohou poškozovat sliznici tenkého střeva, dochází k zánětu klků, které vstřebávají živiny, jejich oploštění a snížení resorpční plochy pro vstřebání živin. Proto je nesnášenlivost lepku často doprovázena laktózovou intolerancí.
Lepek jednoznačně musí ze stravy vylučovat nemocní s celiakií, Duhringovou nemocí a alergií na lepek. Často se doporučuje strava s vyloučením lepku pacientům s lymfomem střeva, protože jednou z příčin jeho vzniku je nerozpoznaná celiakie nebo nedodržování diety u celiakie. Dříve se celiakie považovala za onemocnění vznikající v dětském věku, dnes se má za to, že může vzplanout kdykoli v životě. Příznaky jsou masivní průjmy a hubnutí nebo neprospívání, vypouklé bříško u dětí. Existuje i tzv. bezpříznaková forma celiakie, při níž průjmy chybí, nemocní nemusí být vyhublí, mohou být i obézní, mají nespecifické, povšechné zažívací obtíže. Častý je však výskyt nevysvětlitelné anémie, únava, akné i v dospělosti, špatné hojení ran, psychické poruchy a podobně. V takovém případě je dieta s vyloučením lepku vhodná. Ze stravy se musí vyřadit pšenice, ječmen, žito, oves a výrobky tyto obilniny obsahující (pečivo, těstoviny, omáčky, strouhanka, instantní pokrmy, měkké salámy, párky, sekaná, kečupy, majonézy, müsli, zákusky, oplatky, pivo). Lepek mohou obsahovat i potraviny, kde by je člověk nečekal – instantní káva, čokoláda, jogurty, filé, sušené ovoce.
Pokud si myslíte, že máte trávicí obtíže způsobené nesnášenlivostí lepku a chcete se nechat vyšetřit, rozhodně nezačínejte dodržovat dietu před návštěvou lékaře, odběry krve a gastroskopií. Pokud máte doopravdy s lepkem problém, sliznice střeva by se zregenerovala, protilátky v krvi klesly a výsledky by byly falešně negativní.
Pokud chcete vyřadit lepek kvůli hubnutí, zklamu vás – pokud má nemocný doopravdy problém s lepkem, bezlepková strava vede k regeneraci tenkého střeva, které začne lépe vstřebávat živiny. Dospělí celiaci, po nasazení diety, běžně přiberou 5-10 kg v prvním roce dodržování diety.
Pokud vám strava bez lepku vyhovuje, tak ji dodržujte, není to škodlivé. Ale gastroenterolog vám již nebude schopen určit diagnózu, není možné požadovat striktně bezlepkovou stravu v nemocničním zařízení, ani požadovat sociální příspěvek na bezlepkovou stravu.